ČSN EN 60893-3-4 · PF CP 201 · Hp 2061 · NEMA X
Vrstvený laminát z fenolické pryskyřice a papíru. Snadno obrobitelný, dobré elektroizolační vlastnosti za sucha, nízká hmotnost. Pro běžné izolační podložky, distance a díly.
Kartit je nejlevnější vrstvený fenolik — papírová (celulózová) výztuž prosycená fenolformaldehydovou pryskyřicí a slisovaná za tepla a tlaku. Odpovídá typu PF CP 201 podle IEC 60893-3-4 a americkým normám NEMA XX / XXP (XXP je varianta vhodná k prostřihávání za tepla). Tepelná třída je E (120 °C). Je to klasický „tvrzený papír" — historicky nejrozšířenější bakelitový izolant.
Papírová výztuž je hlavní důvod, proč je Kartit tak levný a proč se s ním dobře pracuje: materiál se snadno řeže, vrtá, prostřihává a dobře se dělí. Elektricky je pro běžné izolační účely plně dostačující a rozměrově stabilní. Cenou i dostupností je to nejhospodárnější volba na jednodušší izolační a podkladové díly.
Za nízkou cenu se ale platí mechanickou odolností. Papír nemá tkanaturu tkaniny, takže Kartit je proti bavlněným fenolikům (Textit, Textit-E) křehčí a má výrazně nižší rázovou (vrubovou) houževnatost — snese ohyb, ale hůře snáší nárazy a rázové zatížení. Zároveň má, jako všechna fenolika, vyšší nasákavost a nižší elektrickou pevnost než sklolamináty a je citlivý na vlhkost. Volí se tedy tam, kde jde o levnou izolaci, podložky a díly bez rázového namáhání v suchém prostředí, ne na mechanicky exponované součásti.
Hodnoty jsou orientační pro směr kolmý na vrstvy a odpovídají typu PF CP 201 (NEMA XX/XXP). Papírová výztuž má proti tkanině nižší rázovou houževnatost (materiál je křehčí) a vyšší nasákavost, proto je tepelná třída E (do 120 °C) a výrobci uvádějí trvalou provozní teplotu často jen kolem 100 °C. Elektrická pevnost je nižší a nasákavost výrazně vyšší než u sklolaminátů — v trvale vlhkém prostředí Kartit nedoporučujeme, navlhnutím prudce klesají izolační vlastnosti. Tolerance tloušťky jsou odstupňované podle jmenovité tloušťky dle IEC 60893-3-4; přesnější rozměr uděláme přebroušením.
Kartit patří k nejsnáze zpracovatelným laminátům — papírová výztuž je málo abrazivní a materiál se dá dokonce prostřihávat a děrovat (grady XXP jsou určené pro stříhání za tepla), což u tkaninových a skleněných laminátů nejde.
Řezání: Snadné na pile i noži pro tenké tloušťky; kotoučová pila s ostrým SK ozubením dává rovný řez. Tenké desky lze i prostřihávat.
Frézování: Ostrými karbidovými nástroji bez potíží; papír se ale při vyšším namáhání může na hranách třepit a odlupovat — pracujte ostře a s mírným posuvem.
Vrtání: Velmi dobré, materiál je klasika pro vrtané izolační desky; podložte výstupní stranu, aby okraj otvoru nezůstal roztřepený. Papír je náchylnější k delaminaci na výstupu než tkanina.
Soustružení: Možné pro jednoduché rotační díly, kvůli křehkosti volte menší třísku; Kartit není primárně soustružnický materiál.
Vodní paprsek: Vhodný pro tvarové výřezy bez tepelného ovlivnění; papírová výztuž ale nasakuje — řeznou hranu i díl po řezu důkladně osušte.
Lepení: Povrch odmastit, zdrsnit a lepit epoxidem či polyuretanem; papírový povrch drží lepidlo dobře.
Prach — upozornění: Fenolový/papírový prach je dráždivý — odsávání a respirátor jsou nutné, papír navíc práší jemně. Materiál je citlivý na vlhkost a papír nasakuje víc než tkanina; obrobené díly skladujte v suchu, jinak klesají izolační vlastnosti.
Kartit je nejlevnější volba na jednoduché izolační a podkladové díly bez mechanického namáhání. Jakmile potřebujete houževnatost a odolnost proti rázu, přejděte na bavlněná fenolika: Textit (hrubá tkanina, houževnaté kluzné a ozubené díly) nebo Textit-E (jemná tkanina, drobné a jemné obráběné díly).
Pokud jsou nároky na pevnost, elektrickou pevnost, teplotu nebo odolnost proti vlhkosti vyšší, sáhněte po sklolaminátech: G10 a FR4 (výrazně vyšší pevnost i elektrická pevnost, nízká nasákavost), G11 a EPGC308 pro tepelnou třídu F (155 °C). Pro elektrické sestavy s důrazem na sledovací odolnost je vhodný GPO3.
Pro nosné tvarové profily a konstrukční prvky zvažte GRP/FRP profily.